Měsíc nikoliv nad řekou, ale nad návsí

Ach, kde jsou ty májové dny v mládí vonící v mé rodné obcí pivem. Byl květen, byl nejen lásky čas, k soutěžím zval nepřeslechnutelný hlas. Po několikátém pivu někdo v hospodě v mé rodné obci vyhlásil soutěž v tom, kdo dál dočurá. Soutěživost je jak známo rodná sestra mládí. Vyšlo nás tedy několik na náves a po vybrání ulice vhodné ku startu závodu, jsme vybrali také místo startu. Od holičské provozovny.

Pak jsme vytáhli nedočkavé frantíky z kalhot a na povel : "Start!", jsme vyrazili po silnici s frantíky v rukou. Byla noc, voněl šeřík, svítil měsíc a pouliční osvětlení. Kdesi v dáli za námi jsme slyšeli hovor bab jedoucích na kolech z kravína. Nejlepší z nás uběhl sto metrů, než mu došel "benzin". Když se objevily dámy na kolech, bylo již po závodě. Frantíci byli již všichni ve "stájích", takže jsme zdvořile cyklistky pozdravili, tyto neméně zdvořile odpověděly. A náves osiřela. Byl měsíc květen, byl všelikých zápolení čas.  

Proboha!

Tajenka z Veselých křížovek na cestu : Víš, co je to feminismus? Nemoc šílených krav.

(Nepište, nevolejte! Skutečně nevím, zda se dá na to i umřít. Ale žít se s tím dá prý dost dlouho. Prý tím trpí jedna velmi známá poslankyně a nestěžuje si.)

Raut Kosmonosy důrazně odsuzuje tuto parodii

Byl krásný letní den. Bylo by hříchem nevyjít si na procházku do polí. Paní kněžna s komtesou Hortensií s půvabnými slunečníky nad hlavami se ubírali polní cestou, když vtom je uctivě pozdravil zbožný sedlák Říha sekající trávu u cesty : "Pochválen buď Pán Ježíš Kristus, Výsosti!" A uprdl si tak, že ze stromu u cesty bohatě obsypaného ovocem opadaly všechny švestky. "Šťastný a zdravý to muž," řekla paní kněžna vždy soucítící s chudým lidem. "Ano, neposral se, bohudík," řekla doslovně prostořeká, společensky velmi nekorektní komtesa Hortenzie.

A zde tuto nevkusnou ukázku obhroublého protičeského humoru zřejmě z pera nějakého Sudeťáka ukončujeme. Jak nechutné, dělat si z pobožného českého sedláka Říhy šoufky jenom proto, že to na něj přišlo v ten nejnevhodnější okamžik. Nebudeme pokračovat v tom, co autor (zřejmě pánská podržtaška) zamlčel. Nebudeme se vyžívat v popisu toho, co pak následovalo. Nebudeme zde obsáhle líčit, jak nevychovanou komtesu Hortenzii po dvoustech metrech postihlo totéž jako sůl české země - poctivého, pracovitého sedláka Říhu. Za chvíli poté se začaly dokonce ozývat zoufalé výkřiky samotné paní kněžny, kterou postihlo totéž, co sedláka Říhu a komtesu Hortensii. Z toho, co vítr přinesl až k sedlákovi Říhovi, pochopil sedlák Říha jenom tuto větu : "Probůh, co nám to v té naší zámecké závodní kuchyni uvařili?" 

Výchova fotbalisty pro vyšší evropskou úroveň (4)

Odrazová stěna nebo odrazová síť

Tyto odrazové trenažéry jsou nezbytnou pomůckou pro zvyšování technických kvalit. Na těchto trenažérech je třeba nacvičovat technické prvky potřebné pro dnešní fotbal a také prvky, které bych nazval individuálně kreativní, to jest libovolné prvky podle nálady či v rámci objevovacích pokusů fotbalisty.

Technické prvky potřebné pro dnešní fotbal jsou povinné, nesmí se připustit jejich obejití, nedbalý nácvik, podcenění. Nacvičují se s nejvyšší koncentrací, doba potřebná k osvojení se v žádném případě nesnižuje. Přitom doba k osvojení jednotlivých prvků je u jednotlivých fotbalistů rozdílná. Trenažéry se používají právě proto, aby se doba osvojení nějakého prvku zkrátila a také proto, aby se některé prvky daly vůbec naučit. Když se dívám na naše ligové fotbalisty, tak vidím spoustu v potřebné kvalitě nenacvičených prvků dynamické techniky, které by se daly bez problémů odstranit. Pokud se má zvednout úroveň našeho fotbalu, musí se zvednout - mimo jiné - technické kvality, a to u všech hráčů. A pochopitelně na vyšší evropskou úroveň. Povedlo-li se zvednout běžecké kvality našich fotbalistů a téměř všichni ligoví hráči nemají problém vstupovat do soubojů mnohokrát po dobu zápasu, musí se plošně také zvednout technické kvality všech hráčů, má-li se náš fotbal zařadit do vyšší evropské kategorie. Tím neříkám, že moje metody povedou k tomu, že budeme vítězi Ligy mistrů UEFA, Evropského poháru, mistry Evropy, mistry světa, nebo mistry naší sluneční soustavy. Ale můžeme hrát fotbal, za který se nebudeme stydět, fotbal, který bude vzbuzovat respekt a který bude generovat zajímavé hráče pro Evropu se zajímavou cenou.

Dále : navrhuji něco, co jsem zatím nikde nezjistil. Prosadit výchovu fotbalových univerzálů. Univerzalita těchto hráčů by byla dvojího druhu :

1. Univerzalita hráčská. Hráč by byl po léta připravován na kvalitní výkony v útoku, ve střední řadě a v obraně. A také na roli špílmachra, což znamená efektivně reagovat na situaci na hřišti, využívat možností spoluhráčů podle jejich předností a momentálního postavení ve hře. Kdysi tak hrála Barcelona, pokud jde o špílmachry - ve svých nejlepších dobách. Každý hráč viděl hřiště "špílmachrovsky" - více nebo méně. A nejvíce Xavi Hernández, zvaný El Maestro - neoficiální mistr světa v herním přehledu a v "přihrávkovém dispečinku".

2. Univerzalita technická. Každý hráč by ovládal přihrávky všech potřebných druhů, trestné kopy, rohové kopy, hru oběma nohama, vedení míčů na potřebně vysoké úrovni, hru hlavou, přesné centry z křídel, střelbu z voleje, střelbu různými částmi nohou, bleskové starty, účelný driblink, "šerm" nohama v soubojích a další prvky techniky potřebné v dnešním fotbalu a fotbalu blízké budoucnosti.

Pokud jste se tomu všemu výše uvedenému dosyta zasmáli, budu pokračovat dál. A abych se sám ještě více znevěrohodnil, něco o sobě : nikdy jsem nebyl trenérem, nikdy jsem nehrál ligu, nikdy jsem nehrál dlouhodobě fotbal v dospělosti. Prostě jedna fotbalová nula z množiny českých fotbalových nul. Takže to tvrzení, které nyní uvedu, berte, či neberte vážně : To, co jsem napsal dnes o fotbale, se týká i fotbalu budoucnosti. O tom, jaký fotbal budoucnosti bude. Kdybych byl miliardář, tak bych lacině, bez nesmyslně drahých nákupů si pořídil mužstvo podle svých představ z běžných českých kluků s psychickými a fyzickými náležitostmi pro fotbal emotivní, dívatelný a fortelný. Mamma mia!

Když někoho naučíte kopat do balonu na vysoké úrovni, tak je pak schopen hrát kreativně, tedy nejen podle trenérových požadavků. Takový zapálený hráč přidává do hry něco navíc. To, co nelze snadno nařídit. To, co je charakteristické pro rozdílové hráče. To, co vyhrává těžké, vyrovnané zápasy. Viz Modrič, Ronaldo, Marcelo. A také Vincek Novák z Kančí Lhoty. Nevolejte do Lhoty. Není k mání. Je na něj uvalena vysoká výstupní klauzule : 5 metráků brambor, stokilové prase a 2 brankové sítě. A 1000 Kč bez udání dárce.

Neberte si to tak. Bude ještě hůř. Budu ještě pokračovat! Z Kosmonos zdraví Bizon baskervillský, po kolena již v hrobě.

Promiňte mi to heslo, které prý k fotbalu zapomněl zveřejnit  Jaroslav Vrchlický : Kdo chvíli stál, již čurá opodál! (Prý to mělo být burcující heslo pro české fotbalisty nelítostně utlačované rakousko-uherskou monarchií.)

Právě mi přišla SMS : Vrchlický to nezveřejnil, protože by opsal zčásti Jana Nerudu. Neruda totiž napsal : Kdo chvíli stál, zůstal neomluvitelně v ofsajdu!

Promiňte, ještě jedna anonymní SMS. Jan Žižka údajně řekl po bitvě u Sudoměře : "Kdo chvíli stál, dostal jednu z voleje cepem, až se mu protočily panenky. Němčík jedna nezvaná!"

           

Belgie - Japonsko 3:2

Nádherný kombinační "španělský" fotbal v podání Japonců. Tak dobře pošpanělsku nehráli ani samotní Španělé. Španělům při interpretaci jejich kombinačního pojetí na rozdíl od Japonců chyběly překvapivost, pohyb, ale zato jim nechyběla nudnost nikam nevedoucí přihrávkové hry. To byl fotbal postarších bývalých fotbalistů, kteří už nejsou draví, rychlí a nikdo z nich nedokáže vymyslet a provést něco nečekaného, čím by nahradil chybějící dynamiku.

Belgičané se ukázali jako mužstvo, které podcenilo přípravu na soupeře. Všimli jste si, že se nesmyslně a tvrdošíjně pokoušeli prokličkovávat obranou, přihrávat si nakrátko někde v blízkosti rohu hřiště bez ohledu na situaci ve vápně? Takové zoufalé hře se říká čekání na zázrak. Japonci je měli dobře přečtené. Jakmile se začne s mnoha přihrávkami nakrátko  u postranní čáry, je to předzvěstí prohry. Místo hledání jednoduchého efektivního gólového řešení se usilovně a zbytečně  vyšívá driblérsky na malém prostoru. Vytratí se výbušnost, ztratí se vhodné prostory k zakončení díky tomu, že se umožní vrátit soupeřovým hráčům do těch potřebných prostorů. Také nepřesnost přihrávek z obrany na ofenzivní hráče přispívala k nedobrému rozpoložení mančaftu. Překvapilo mě, že si se situací De Bruyne a Hazard nedokázali poradit. Teprve příchodem Fellainiho začala hra Belgie mít potřebnou fazonu.       

Dnes v úterý vyjde Coach

Coach je příloha vložená do deníku Sport. Má vycházet vždy v první úterý v měsíci. Bývají tam velmi zajímavé věci. 

Brazilie hrála jako kdysi ve slavných dobách

Brazilie - Mexiko 2:0. Tentokrát Neymar hrál v tom slavném stylu velkých brazilských hvězd minulosti. Pohyb a souhra Brazilců v prostoru připomínaly velké doby brazilského fotbalu. Willian ještě hráčsky vyrostl. Willian použil několikrát ten bleskový start s míčem, který ovládali také Diego Maradona, Pelé, Rivelino a někteří další. Umí jej také Chilan Sanchez, který asi už nehraje za Arsenal. To je jiný start s míčem než používá většina hráčů. Běžně si hráč předkopne míč kupředu a vyrazí za ním. Předkopnutý míč mu může ukopnout soupeř. "Willianův start" se používá jenom proti jednomu obránci v určitých situacích. Až to zase zahlédnu, pokusím se to pak přesněji popsat. Nebo to najdu na internetu. V okamžiku startu to vypadá, že se hráč v okamžiku - hned po startu - dostal na maximální rychlost! Výborné pro odpoutání od soupeře. Prvek, který patřil a bude stále patřit do inventáře veledůležitých prvků míčové techniky. Jan Žižka tomu prý říkal : řízená jednosměrná exploze na trávníku.

Práce s míčem před startem, při startu a po startu - to je to, oč tu běží. Sanchez se tak u postranní čáry odpoutával od dvou soupeřů při jejich společném napadání. Pro napadaného velmi těžká situace -u lajny a k tomu dva dobří soupeři. Sanchez přímo od čáry "vystřelil" do hřiště do volného prostoru jako blesk nebo jako vrabec z úkrytu v keři. Žádný driblink, žádné zoufalé kvedlání s míčem u nohou dvou agresivních soupeřů. Bleskový odpich do volného prostoru. Jako zapnutí přídavného spalování u tryskáče v kritické situaci. S tím se nenarodíte, to se musíte naučit. Je k tomu také potřeba nemít svalová vlákna jako želva, ale mít kvalitní lidská rychlá svalová vlákna.

To, že Brazilie hrála dobře, neznamená, že vyhraje MS. Každé utkání je jiné. Třeba taková Belgie je výborné ofenzivní mužstvo.       

Nenápadný, vysoce kvalitní hráč Filipe Luis

Brazilec, levý bek, který nahradil Marcela na mistrovství světa. Připadal mi podobný výbornému bekovi Atlétika Madrid. A je to on. Nevěděl jsem, že je Brazilec. U trenéra Atlétika Diega Simeoneho získal výborné defenzivní školení. Informace o něm jsem našel na internetu. Neměl to lehké po příchodu do Evropy.

Žijeme ve svobodné zemi

Dnes můžete svobodně sdělovat na veřejnosti své politické názory. Například jedete-li autobusem do Prahy, můžete po celou cestu informovat spolucestující o svých politických favoritech. Nikdo vám nesmí v tom bránit. Dnes také můžete svobodně mlčet. Nikdo vás nesmí nutit, abyste svému šéfovi říkali zblízka a hezky nahlas, co si o něm a o jeho inteligenci myslíte.

Nikdo vám nesmí bránit chodit na veřejnosti s heslem : Mám právo mlčet. Nenuťte mě, abych vám říkal, co si o vás myslím.

Dnes už máme svobodu projevu

Dnes můžeme říkat, co nám napadne. Například, děvčata, máte právo vzít si mávátko a chodit po ulicích a volat : "Já mám ráda Gejzu!" A nikdo, ani váš fotr, vám v tom nesmí bránit. Kdyby váš fotr vás chtěl zmlátit šňůrou od žehličky, oznamte to do Prahy ombudsmance paní Šabatové. 

Je pondělí, pozdní dopoledne. Ideální chvilka pro hezkou lidovou písničku z Posudetí

U panského dvora
náš Konrádek orá.
Strakaté volečky má.
Až pole doorá,
na mne si zavolá,
on mě už zdaleka zná.

Darmo, ty můj milý,
Konrádku rozmilý,
darmo, ty, na mne voláš.
Volej ve dne, v noci,
není ti pomoci.
Mne se víc nedovoláš.

Praha musí udělat všechno, aby vyhrála příští prezidentské volby

Praha musí prosadit, aby prezidenta volili jenom Pražáci. Místo nevýrazných bývalých prezidentských kandidátů pánů Schwarzenberga a Drahoše se musí nasadit těžké politické váhy. Například bobr od Půlnoční řeky a největší žijící evropská politička Miroslava Němcová. A také Berndt Posselt, pokud včas získá české občanství a pokud to umožňují české zákony. Také stojí za úvahu, zda by se voleb mohli zúčastnit členové Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Nemuseli by ani jezdit do Čech, členové zvláštní pražské volební komise by přijeli s radostí za nimi.

Heslo na neděli

Ať žije naše kapitalistická republika s lidskou tváří! (Jistě se nemůžete dočkat, až pravda a láska ČT24 zvítězí.)

Výchova fotbalisty pro vyšší evropskou úroveň (3)

Stejně jako zemědělci chovají domácí dobytek extenzivně, nebo intenzivně, může se praktikovat extenzivní, či intenzivní "chov" fotbalistů. Nevěříte? Islanďané se věnují úspěšně intenzivnímu "odchovu" hráčů už po léta, zatímco u nás se už přes sto roků provádí extenzivní "odchov". Island má celkem asi 320 000 obyvatel, takže i kdyby chtěli, tak na extenzivní chov hráčů nemají podmínky. Nemají na to potřebný počet hráčů, hřišť jako u nás, takže museli vymyslet svou metodu, jak z minima hráčů vychovat několik reprezentantů pomocí originální metody intenzivního islandského odchovu fotbalistů. A zatím co my jsme do Ruska na mistrovství světa nejeli, Islanďané jeli a hráli fotbal, za který se nemusejí stydět. Kdybych měl volit, tak bych se raději šel podívat na islandskou reprezentaci než na naši.

Na internetu jsou články o tom, jak to dělají. Kdysi jsem napsal na svém blogu o tom, jak jsem na designerské škole používal heslo : Když to nejde nějakým způsobem, udělej to jinak.

Není třeba se pokoušet něco vyřešit vylepšováním starého řešení, může se to možná řešit jiným způsobem, úplně jiným pojetím. Mám dojem, že to heslo jsem převzal z rozhovoru s nějakým vynálezcem nebo zlepšovatelem v rozhlase nebo v televizi, nebo někde četl.

A jestliže se nedaří náš fotbal zlepšovat, tak se musí vyhledat a použít jiné metody. Metody úspěšné. Z toho, co vidím už léta v televizi, je dobře patrné, že hlavním nedostatkem našich fotbalistů je nedostatečná kvalita techniky. A protože se technické nedostatky přičítají nedostatku talentu hráčů, nehledá se řešení na plošné zvýšení technických kvalit. Myslím tím hledání účinného řešení, nikoliv různé trapné pokusy, které jsou pak považovány za potvrzení názoru, že nemáme talenty, že se zase "neurodilo", že musíme čekat, až se někdy snad objeví noví Poborští, Nedvědové, Bergrové , atd.

Protože vím, jak se dá zlepšit technika, vidím jen na rozdíl od českých expertů technické nedostatky, které nejsou zapřičiněny nedostatkem talentu, ale nedostatečným, neúčinným tréninkem techniky. Dřevěnost našich fotbalistů nepochází z naší stravy, z našeho vzduchu, z naší vody a z něčeho, co tkví v české povaze, která je jiná než povaha třeba Jihoevropanů. Našim fotbalistům prostě a jednoduše chybí správné metody technické přípravy a potřebné množství času věnované technické přípravě. Umožníte-li fotbalistovi získat vysokou technickou úroveň evropských kvalit, bude na hřišti myslit a jednat jinak. Díky nabyté technické výbavě bude vidět jinak hru, hřiště a řešení situací. Bude sebevědomější, bude realizovat akce, na které dříve ani nepomyslel, protože mu k tomu chyběla potřebná technika. Evropská špička není zase tak daleko, aby se k ní nedalo přiblížit, nebo se jí vyrovnat, nebo téměř vyrovnat. Každý hráč u nás se dá zlepšit po technické stránce.A dost rychle. A ti, kteří mají potřebné fyzické a psychické předpoklady, mohou vystoupat hodně vysoko. Stačí nacvičovat techniku potřebnou pro dnešní fotbal, nikoliv pro fotbal minulosti. A věnovat tomu potřebný čas, což se dnes nečiní. A aby se zkrátila doba "rekvalifikace", je nutné používat vhodné trenažéry.

        

Trenér Íránu Carlos Queiroz

Dívali jste se na utkání Íránu s Portugalskem? Trenérem Íránu  je známý trenér Carlos Queiroz, Portugalec. Bývalý trenér Portugalska, mimo jiné kdysi také asistent trenéra Fergusona v Manchester United. Víte, proč Íránci tak dobře hráli? Protože se reprezentanti scházeli jednou týdně na společných trénincích.  A jak bylo vidět - na prospěšných trénincích.

Pánbůh zaplať, že se na mistrovství světa nedostali naši reprezentanti. Včera je připomínali svým mizerným výkonem Rusové.

Mimochodem - Írán se skutečně tak píše, jak jsem to napsal. Dlouhé velké Í.