Včera uplynulo 2 900 let od narození slavné kmenové náčelnice severokosmonoských kmenů. Bombarduša - jak se tato mimořádná žena jmenovala - se neuvěřitelně podobala Věstonické Venuši, měřila v přepočtu dva metry dvacet centimetrů a disponovala temperamentem asi tak trojnásobku temperamentu Heleny Růžičkové. Když šla Bombarduša na ryby k Jizeře, medvědi lovící v řece prchali hrůzou bez sebe. Kdysi si totiž troufli tři medvědi na Bombardušu a od té doby se ji vyhýbali. Bombarduša se s nimi nepoprala, Bombarduša je všechny nakopla tak, že tři dny by museli strávit na nemocenské, pokud by tehdy existovala.
Život za její vlády v severních Kosmonosech dosáhl nevídané úrovně. Každý den se rožnili tři kanci. Muži se nepovalovali jako dříve, ale pracovali a lovili. Každá žena měla tři muže dle vlastního výběru. Bombarduša, nejvyšší představitel kmene (jak by řekl bývalý redaktor Horizontu), měla mužů sedm, z toho tři zajatce. Pokud jde o zajatce, neexistoval v té době kmen, do kterého by se do zajetí denně hlásilo několik cizích bojovníků. Bohužel, přísné kmenové tradice umožňovaly brát zajatce jednou za půl roku. Takže cizím bojovníkům nezbývalo, než tábořit venku před kolovou ohradou kmenového hradiště a prací na polích kmene se snažit upoutat pozornost vybíravých a náročných žen kmene, aby při pololetním, tzv. Dnu zajatců byli mezi šťastlivci.
Kmenový básník Břubřuša oslavil nejednou Bombardušu verši plnými lásky, obdivu a díkůvzdání.
Jen malou ukázku :
Mudra pudra Bombarduša,
puša muša adamuša.
Mogira dadala Bombarduša,
dunava tina paramuša.
