Nemohu k tomu již více mlčet. Jsem slušně vychovaný starý anonym. Moje matka mi vždy říkala : "Synku, nedělej nám ostudu a nikdy se nepodepisuj svým skutečným jménem. Víš, on by ti to stejně nikdo nevěřil, že jsi to napsal ty. Když ses narodil, tak nám, tvým rodičům, doktor říkal, že to snad nemyslíme vážně, že máme divný smysl pro humor. Celá nemocnice se seběhla a když viděli, že se houpáš na stromě v parku, tak mi blahopřáli. Říkali, že takového šikovného novorozence tu ještě neměli. A všichni přitom někam telefonovali." A neberte to jako chlubení, není to nějaké nošení kachen do Vancouveru, když Vám řeknu, že do hodiny se k porodnici sjížděly taxíky a plně obsazené autobusy.
Zaráží mě, že řadě lidí vadí ta nepředstíraná skromnost nás anonymů, kteří nestojíme o pomíjivou slávu, a proto nepodepisujeme své výtvory. Světská sláva - polní tráva. To jistě vymyslel nějaký anonym.
Když někdy čtu něco, co napsal někdo, kdo se pod to i podepsal, říkám si, je to možné napsat něco takového a ještě se pod to podepsat? To se ani trochu nestydí? A co jeho rodina? Nedivím se, že na schůzích našeho Spolku kosmonoských demokratických anonymů nejednou již padl názor, že bychom si neměli dopisovat s těmi divnými lidmi, kteří se z těžko pochopitelných důvodů podepisují pod všechno, co napíšou.
Jak jsem již napsal, jsem starý, slušně vychovaný anonym, který nemá co tajit. A na důkaz tohoto zde uvedu své pravé anonymní jméno : Bizon Strauss Mig 29 Čapajev, 24. dědičný rosomák z Baskervillu.
