pondělí 12. května 2014

Kosmonoské brouzdaliště (2)

Šeříky, Ku-lišáku, kvetou, jako kdyby měly za to nezdaněné prachy. U městského úřadu kvetou hlohy - potěšení pro bohy, dr. Petříčku. Začaly se opravovat opěrné zdi u zámku. Až nyní mi došlo, že jsem si nevšiml, zda jsou tam dostatečná opatření proti závalu dělníků! Úvaha českých stavebních podnikatelů : jeden zasypaný Ukrajinec, žádný Ukrajinec je sice pozoruhodná, napadá mi ale, nešlo by to ošetřit zákonem tak, že by společnost ve výkopu dělali Ukrajincům podnikatelovi příbuzní a když by měl čas i sám pan podnikatel, aby tam Ukrajincům nebylo smutno? Ono také všichni Ukrajinci nejsou jenom tiché, nenápadné bytosti, které se nemusí brát vážně. Mohou tam být třeba potomci síčských kozáků Tarase Bulby, nebo - nedejbůh - potomci "lesních mužů"  Stěpana Bandery, a to by pak byla jiná melta nebo kafe.

Řadové domky nad Galateou rostou "jako z porothermu", nad druhými podlažími je už vidět bednění pro železobetonový věnec. Koně v parku léčebny nebyli, takže jsem jim nemohl zazpívat, tak jsem aspoň zazpíval Frankensteinovi jeho oblíbenou písničku o tom, jak blbej pes skákal přes oves a přes zelenou louku. A jak šel za ním myslivec s kalašnikovem, péro na klobouku. A za nimi Bakala s pytlem peněz do daňového ráje - do Holandska, aby koupil dětem mouku.

A na závěr vyhovuji žádosti kolemjdoucího občana zveřejnit jeho heslo ke komunálním volbám :
Udělejme všechno pro to, aby schopní v Kosmonosech nevyhráli! Neměli bychom na koho nadávat!