Dnes jsem potkal Nadzvukového barokního harfenistu Leonida Iljiče z Permenštejna. Již z dáli bylo poznat, že jeho mysl řeší obtížný všelidský problém. Po kontrole mého oděvu dřevěným detektorem na "štěnice" mi položil šeptem otázku : "Na co jsou psychiatrické léčebny, když svět je plný bláznů?"
Moje odpověď - totiž trojí oběhnutí kolem něj se se současným máváním rukama a kokrháním - se mu jevila dostatečnou, takže mi slíbil, že se za mne nebude modlit k bohu ovčích stád a doporučil mi třikrát denně poklepat dlažební kostkou na palec levé nohy jako prevenci proti pupalkové rýmě. Pak se se mnou rozloučil, spěchal na hlavní nádraží Kosmonosy-Jih, kde pracuje jako posunovač myšlenek.
