V utkání Liberec - Jablonec došlo ke zranění libereckého Pavelky. Pavelka se zranil, když současně kopl s hráčem Jablonce do balonu. Balon se pohyboval po zemi, soupeř nenasadil šlapák. Pavelka udělal chybu v tom, že do souboje šel vnitřní stranou nohy místo nártem. Protože soupeř dal více síly do kopu, Pavelkova noha se po tomto nepohybovala v koleně obvyklým způsobem - dozadu nebo dopředu - ale do strany, takže logicky došlo ke zhmoždění, nebo i natržení vazu, atd.
Proti tomu je dosti spolehlivá ochrana : pokud má dojít k současnému kopnutí do míče (ať už se šlapákem, nebo bez šlapáku), kterému se nedá už zabránit, je třeba vždy použít kop nártem. Bohužel, kop nártem neumí u nás skoro nikdo. Výborně ho ovládal Pavel Nedvěd.
Kopy nártem se dají snadno naučit na odrazových stěnách. Za hodinu je možno kopnout si nártem, a to každou nohou, třeba třistakrát. Zkuste si představit, jakým způsobem by se musel trénink organizovat, aby se tolikrát za hodinu koplo nártem na normálním hřišti. A kolik by bylo potřeba pomocníků na vracení míčů? A také kolik by bylo potřeba míčů? Při existenci odrazové stěny můžete trénovat sám a jenom s jedním míčem. Při použití mojí speciality - střeleckých koridorů - se dá získat sebejistota obounohého bombarďáka. Při použití další mojí speciality - práce s míčem tzv. nadmaximální rychlostí - se dá hrát nad své možnosti, což je, pokud je mi známo, jinak nedosažitelné a nikde jsem na tuto metodu nenarazil. Trénink techniky tzv. nadmaximální rychlostí je možné absolvovat až po dokonalém zvládnutí tréninku techniky ve vysokých rychlostech. Hrozí totiž nebezpečí úrazů.
Pokud jste si položili otázku, proč jste o mně nikdy neslyšeli, nikdy jste nikoho podobného neviděli, nikde se takto - pokud víte - netrénuje, tak vysvětlení je prosté. Trénoval jsem touto metodou v mládí jenom chvíli, tehdy na venkově tak trénoval každý, kdo měl stodolu s vraty, která se hned po první bombě nesvalila. Věděl jsem, že trénink na vratech mě zlepšuje ve srovnání s těmi, kdo takto netrénoval. Až po létech jsem o této metodě začal více uvažovat, když jsem viděl, jaké problémy s technikou mají hráči všech možných výkonnostních kategorií. Začal jsem přemýšlet, jak ji upravit pro dnešní fotbal. Také jsem prostudoval odborné materiály z taktiky a kondiční přípravy. Moje metoda se dá bez problémů použít ve spojení s kondiční přípravou, nejdříve se musí ale hráč naučit kopat do balonu, a to na úrovni daleko vyšší, než je v nějaké výkonnostní třídě špatným zvykem.
