Konečně milé, nečekané překvapení. Boleslav hrála v některých okamžicích kombinační fotbal. Jak to dokázali v krátké době nacvičit, je pro mne záhadou. A nebyl to nejjednodušší kombinační fotbal, mělo to dost úroveň. Za jednoduchý kombinační fotbal považuji posílání přihrávek mezi nenapadanými, neobsazenými obránci, brankářem a třeba jedním volným defenzivním středovým hráčem. Kombinační fotbal vyššího řádu probíhá v zahuštěném prostoru. Zde je třeba již přehled, rychlé správné rozhodování, rychlé, přesné přihrávky po zemi do všech stran (podle situace) a v pohybu, změny míst, nabíhání do volných prostorů a okamžité reagování na výskyt výhodné situce pro hru, např. reakce na spoluhráče ve vhodném postavení.
O kombinačním fotbale jsem psal v příspěvku k utkání Slavia - Anderlecht a s nadsázkou jsem uvedl, že naši experti přijdou na to, že se hraje v Evropě kombinační fotbal až za deset let. S chutí se omlouvám, že jsem se mýlil.
Doufám, že to Boleslavi vydrží. Přemýšlím, odkud přišla iniciativa. Zda od nového trenéra Kalvody, nebo od Jarolímova syna Davida (který zůstal v Boleslavi), nebo od asistentů, nebo od vedení klubu, nebo dokonce od samotných hráčů. K tomu, aby se hrál dobrý fotbal, nestačí běhat jako splašený kůň po hřišti, hra musí mít myšlenku, hráči techniku pro současný fotbal a musí být mazanými, šikovnými a nápaditými fotbalisty a ne naivními běhajícími atlety, kteří se včera poprve seznámili s míčem a s fotbalem.
Pokud jde o Teplice, na hřiště přišel ve druhém poločase Kukec (asi Chorvat) a začal zle zatápět Boleslavi výborně kopanými rohovými kopy a trestnými kopy. Jeho míče padaly (snášely se) před bránu z výšky, na takové se dobře nabíhá spoluhráčům a špatně se dají bránit soupeřům. Nechápu, proč hráči Boleslavi faulovali v blízkosti velkého vápna a nedali si víc pozor na rohy. Kukecovy centry páchly tak gólem, až to téměř vanulo z obrazovky.
