Splašený nefotbal

Karviná - Zlín 1:0. Názorná ukázka toho, jak se hrál před desítkami let fotbal ve 4. třídě v Čechách a na Moravě. Byl to tehdy fotbal plný soubojů, faulů, srážek hlavami. Protože se neumělo driblovat, nahrávat, neustále se bojovalo o míč, který se po získání brzy ztrácel. Dnes je tenhle začátečnický fotbal předváděn ligovými mužstvy. Po podobném utkání prohlásil loni jeden druholigový trenér, že krása musela jít stranou kvůli důležitosti utkání. A protože každé soutěžní utkání je důležité, hraje se ten nedívatelný hnus téměř nepřetržitě. Takže na takový fotbal chodí jen lidé, kterým je asi takový fotbal sympatický. A jak je vidět, mnoho jich nechodí. Honit se jako dobrman po hřišti jenom proto, aby se neřeklo, že hráči neběhali, nebojovali, až z nich krev stříkala, je trapné. Jezdit po zadku a neumět přihrát, běhat nesmyslně, neefektivně po hřišti, hrát rychleji než na to stačí rychlostní technika hráčů a jejich přehled, to není hra vzorů českých mužstev - Leicesteru, Atlética Madrid, nebo Dortmundu. V těchto třech mužstvech hrají na rozdíl od našich hráčů skuteční profesionálové, kteří jsou technicky daleko lépe připraveni. Napodobovat jen jejich soubojovou dravost, zavilý boj o míč bez potřebné technické výbavy je bez šance na úspěch. Každý hráč by měl vědět, že jeho hra říká hodně o jeho názorech na fotbal, o tom, jak trénuje, či netrénuje. Svou hrou dává najevo, jakou má "fotbalovou inteligenci", jak je fotbalově praktický a zda mu vadí, či nevadí jeho fotbalové nedostatky. A pokud jde o trenéry, mohou vyprávět o utkáních hodiny a hodiny, o jejich skutečných názorech a schopnostech ale hovoří jejich výsledky, pojetí hry mužstva, fotbalový růst, nebo fotbalová stagnace jejich hráčů.