Včera (v úterý) jsem měl možnost vidět ukázku obrovského množství nedostatků českého fotbalu. Plzeň proti Steaua Bukurešť. Pokud takový fotbal milujete, jako jej milují čeští trenéři a hráči, pak se nebojte, nepřijdete o něj. Nepochybuji, že na tento fotbal bude v blízké budoucnosti chodit spousta diváků a budete překvapeni, většina bude z ciziny. Protože jakmile se ve světě roznese, že v Čechách se hraje zvláštní fotbal, fotbaloví fajnšmekři si nenechají takový fotbal ujít a místo na Barcelonu budou jezdit na unikátní český fotbal hraný bez míčové techniky hráči, kteří s legrační vážností v obličeji budou mluvit po každém zápase zkušeně jako jejich trenéři o tom, že příště s tou malou brankovou efektivitou už budou muset něco udělat - například zahájit trénink na koloběžkách, nebo chodit společně dvakrát týdně na tataráčky se zelím. Česká fotbalová asociace by měla požádat Evropskou komisi v Bruselu, pokud je to možné, aby náš fotbal získal ochrannou známku Pravý český fotbal, aby nás nikdo nemohl napodobovat a nesnižoval nám tak budoucí obrovské příjmy z fotbalové turistiky. Tak jako existuje pravý kubánský rum, bude existovat i Pravý český fotbal.
Až se vzpamatuji, napíšu 2. část, a to pro ty, kterým chybí úcta k českým fotbalovým tradicím, k "Pravému českému fotbalu" a kteří se domnívají, že by se u nás měl již konečně hrát fotbal vyšších evropských kvalit. Tedy evropský nadprůměr, jak říká stará paní Blažková, která nezná vysoce odborné zázemí ligových trenérů, a proto si to představuje laicky jednoduše. Říká mi, když se potkáme : "Proč ti trenéři hráčům zakazují hrát technicky? Kdo se má na to dívat?" Paní Blažková jako radikální, nekompromisní laik se na to dívá zjednodušeně. My ostatní - blbí, neškolení, ale disciplinovaní laici - víme, že trenéři mají jistě nějaký závažný důvod hrát takový promyšlený, takticky náročný netechnický fotbal.
