A vysvětlení jsem po létech našel v Hospodářském zápisníku Viléma Chrásta Podbabského. Nejen hajný, ale i další Kosmonosáci se v roce 1924 divili, jak se dostalo obrovské množství hnoje na vrcholky stromů na Babě. Kdo lezl po stromech jako veverka, kdo, proč a v čem ta strašná kvanta chlévské mrvy dopravil do korun? Jak to, že nikde nebyly stopy po povozech?
Doufám, že to čte kompetentní osoba, která se postará o doplnění obecních análů. Také Kosmonoský horizont, alespoň doufám, přinese obsáhlou reportáž i s fotografií starosty, bývalé starostky a bývalého starosty, kteří k tomu řeknou něco, o co občané v žádném případě nesmějí přijít. Možná i president SK Kosmonosy přijde se svou trochou do mlýna, jak říkají obrazně vzdělanci na Čuri-Muri.
Hnůj se na stromy dostal díky pokusům V. Ch. Podbabského s rozmetáním hnoje po domácku vyrobenou výbušninou v blízkosti Baby. Ten rok měl Vilém katastrofálně malou úrodu, protože všechen hnůj byl na stromech.
