Mozarte, omlouvám se. Zatímco pan Klouček už obdržel několik pohádek, tobě jsem do dnešního dne neposlal ani jednu.
POHÁDKA O ŠÍPKOVÉ ROZAMUNDĚ
Bylo, nebylo ... V jednom království žila princezna Šípková Rozamunda. To ti byla, Mozarte, tak hnusná, škaredá baba, že si vždycky, než si ji představím, musím dát Kinedryl. Toto otřesné, slovy nepopsatelné stvoření mohlo dělat cokoliv, nesmělo se jen píchnout trnem z růže.Sudičky navíc této odpudivé existenci slíbili krásného prince.
Nebudeš mi věřit, Mozarte, ale tento babochlap se píchnul o růžičku a zkameněl, stejně jako celý královský dvůr. Po mnoha létech jel okolo na horském kole krásný princ. Když uviděl zkamenělou Rozamundu, ihned zastavil a hnal se k Rozamundě, kterou bez otálení políbil. On totiž princ Vilém byl nejen velmi vzdělaný člověk, ale také tak trochu deviant. Díky soudobému výtvarnému umění a americkým hororovým filmům se mu líbilo vše mimořádně hnusné a všechno hezké považoval za kýč.
Prinezna po láskyplném polibku ožila a změnila se v půlmetrovou, lepkavou ropuchu. "Chceš-li mě za ženu, musíš mě něžně obejmout a políbit," řekla princi. Krásný, láskou opojený princ neváhal. Ropucha se vzápětí proměnila v jednoho, nejmenovaného koaličního politika z blíže nespecifikované země. I toho, i když se sebezapřením, princ zulíbal. Půl hodiny pak princ strávil celkovou desinfekcí a překonáváním mdlobných stavů. Pak se Rozamunda proměnila překvapivě v krásné děvče. Princ ji s očividným odporem políbil a to už Rozamundu přesvědčilo o princově lásce a proměnila se konečně v Šípkovou Rozamundu, ještě o hodně ošklivější než kdykoliv předtím.
Pak byla svatba a nebylo šťastnějšího páru. Protože Rozamunda byla mimo jiná pozitiva také vejcorodá, narodilo se jim 40 dětí, které již druhý den zoufalé služebnictvo honilo po stromech a po střechách.
