V Boleslavi byla za Husáka oblast, které se říkalo Ruský rajon. Byly tam ruské paneláky, ruská škola, hřiště pro Rusy a budova velitelství divize. Paneláky tam stojí dodnes, je to za 6. devítiletkou, u silnice vedoucí ke kancelářím ČEZU. Můj bratr se setkal v 70. nebo 80. létech asi v Praze se svým kamarádem, který se jmenoval asi Gabriel. Ten mu vyprávěl o strašném neštěstí, které postihlo jeho rodinu. Gabriel se oženil s paní, která měla několik dětí. Gabrielovi, mám dojem, umřela první žena, takže měl také několik dětí na starosti. Dohromady měli 7 dětí a žili asi v Praze.
Jeden jeho chlapec se učil v nějakém učilišti. Jednoho dne přijeli za Gabrielem esenbáci a oznámili mu, že tento chlapec je mrtev, protože v Boleslavi skočil ze střechy ruského paneláku. Podle ruských dětí z tohoto paneláku se prý objevil v tomto paneláku už několikrát dříve. V nemocnici, kam byl odvezen, mu už nemohli pomoci. Nevím už, odkud jsem se to dověděl, nevím zda to byla pravda, prý ten chlapec měl mít na těle stopu po kopanci. Gabriel vůbec nevěděl, že jeho syn se spolužáky tak těžko snášejí ruskou okupaci. Později ho esenbáci nebo estébáci sebrali i se ženou a tvrdě ho vyslýchali a při výslechu prý i bili. Chtěli ho obvinit z toho, že syna vychovával protisocialisticky a nese tak na tragédii vinu. On, jak tvrdil bratrovi, se o politiku vůbec nezajímal, protože měli se ženou plno starostí, jak 7 dětí uživit a vychovat.
Přesto měli být i se ženou postaveni před soud a posláni do vězení. To by znamenalo, že by děti zůstaly bez rodičů. Gabriel byl obrovitý chlap, ale při rozhovoru s bratrem plakal. Nevím už přesně, jak to pak dopadlo, vím jen, že manželé Gabrielovi neskončili ve vězení.
Možná jsem to zkreslil, moje paměť je mizerná. Každopádně pan Gabriel existoval, jeho syn zahynul v Boleslavi v Ruském rajonu. Možná žijí lékaři, nebo sestry, kteří v ten tragický den měli službu. Také některý estébák, či esenbák by měl k tomu co říci. Možná se něco zachovalo v archivech. Pokud jde o estébáky z Boleslavska, mohli by také vysvětlit, proč se zajímali při volbách za totality o jména těch, kteří nepřišli k volbám.
