Na můj život měli rozhodující vliv mimo velmi schopných lidí také blbci mimořádných kvalit. Pro můj pracovní život bylo velkým přínosem, že v případě, že se v mém okolí vyskytl špičkový blbec, jemuž nebyl nikdo schopen konkurovat, tak tento blbec se stal zakrátko mým vedoucím. Toto štěstí mě provázelo téměř celý život.
Tito blbci mě stáli spoustu peněz za odbornou literaturu. Nikdo mě nedonutil tak jako tito blbci (zřejmě mimozemského původu) důkladně přemýšlet. Pro blbce ve vedoucí funkci je charakteristické, že i když nějaké problematice nerozumějí, rádi se k tomu ihned a s neotřesitelnou jistotou a nekompromisně vyjadřují. Jejich heslem je : Jenom hlupák čte návody, zákoník práce, bezpečnostní předpisy, studuje odbornou literaturu a výkresy a provádí orientační výpočty.
Vyvrátit jejich "ujeté" názory často nešlo ani podáním důkazu. Měl jsem nevýhodu, že jsem často ve prospěch firem studoval a řešil problematiku, na kterou jsem neměl oficiálně uznanou kvalifikaci a nikdo to po mně ani nechtěl. Takže v očích nezasvěcených jsem byl vlastně blbec já, který mluví do něčeho, čemu nemůže rozumět. To, že na mém pracovišti všechno fungovalo, nebylo podle nich mojí zásluhou, ale jenom souhrou náhod. Takže pokud Bizon něco opravil, či vyřešil a týden si s tím lámal hlavu, bralo se to tak, že to byl problém, který dokáže vyřešit i žák z 5. B. Není větší radosti, než pracovat ve firmě, kde ani jeden pracovník nemá technické vzdělání, či výuční list.
