Když jsem se vloni se svým baskervillem Frankensteinem, který nesl některého našeho společného politického odpůrce ohleduplně v tlamě, procházel požehnanými, pozdně zářijovými podvečery v okolí Kosmonos, známí občané se mě často ptali, kam to spěje.
Odpovídal jsem jim stále stejně : "Vím, kam mě tím tlačíte, ale protože jsem slušný člověk, nikdo mě nedonutí, abych po pravdě řekl, že do prdele." A na tom si stojím, bohudík, i dnes.
