Zpravodaj, který by měl obci a občanům prospívat, občanům a obci škodil a škodí. K tomu, aby místní měsíčník sloužil prospěchu občanů, není zapotřebí novely tiskového zákona. Pokud někdo chce informovat občany pro něj vhodnou formou o své práci, o svých zásluhách, nic mu nebrání v tom, aby si pořídil své vlastní informační médium. Využívat k sebepropagaci médium placené z obecních peněz je nemravné, obzvláště ponechá-li se v tom řádit mimořádně snaživý redaktor, jako byl ten předchozí. O tom, jak mají zažitou demokracií místní bývalí a současní politici, o tom svědčí jejich postoj ke Zpravodaji. A také - postoj k Odnohovi a k jeho (dříve) blogu a nyní k jeho webu!
Občané mají právo na přesné, nezkreslené, necenzurované informace. Říkat jen část pravdy je nutno považovat za záludnost, stejně jako lhaní. Ukázkou převracení skutečnosti naruby byl donedávna postup vůči Odnohovi. Používal se starý známý systém z dob Husákových : kdo nejde s námi, je proti nám. Kdo kritizuje, upozorňuje na nedostatky, je nepřítel obce. Kdo jde s námi, je člověk optimistický, spokojený, věřící vždy nejlepším možným vedoucím. Pokud nějaký vedoucí není (např. jako ve fotbale) tím nejlepším, i když se tak jevil, jiní moudří vedoucí učiní nápravu a radostný život plný slunce a ptačího zpěvu bude pokračovat.
Ten pocit závratného štěstí nesmí být kalen hnidopichy, politikáři ve stylu "pražské" (celostátní) politiky, rebely a nechutnými šťouraly. Ten pocit nesmí být kalen kritikou chybných rozhodnutí, zbytečných škod, špatných smluv a finančních ztrát. Pocit štěstí má hodnotu penězi nevyjádřitelnou. A na závěr si dovolím zvolat s básníkem Zvonimírem Nakažlivým-Optimistickým : Zítra se bude v Kosmonosech tančit všude. Zapřahejte vlaštovky do kočárů lepších zítřků. Tancuj, jásej na úvrati, nestarej se, kdo to platí.
