Podle amerického experta na Severní Koreu, není tato Korea stalinistická, ani komunistická. Jedná se prý o rasistický režim, který se poučil u systému, který existoval v Japonsku před 2. světovou válkou a za 2. svět. války. Stejně jako kdysi Japonci i oni opovrhují Američany. Zase jeden národ s "velkým posláním" a zbožňovanými vůdci, za které se bez váhání i život položí. Tento režim má prý u svého obyvatelstva velkou podporu. Pokud má Američan pravdu, tak se ještě asi budou dít věci.
Nedávno jsem viděl fotografii z návštěvy současného mladého korejského vůdce u týmu korejských sportovkyň, které vyhrály nějaké mistrovství světa. Ty baby neovladatelně plakaly štěstím z té návštěvy. Ony snad z toho měly skupinový orgasmus. Podobný pláč žen býval vidět na záběrech z vítání Hitlera, když přijel poprve jako kancléř do Rakouska, nebo do zabraných Sudet. Nebo také při pohřbu Stalina.
Také pláč zoufalého člena ODS (kterému se kdysi zhroutil svět, protože V. Klaus tehdy oznámil, že odchází z ODS) se nedá zapomenout. Tomuto sirotkovi tekly slzy proudem, když kolem něj odcházelo jeho božstvo ze sálu.
"Do prdele!", jak kdysi nepříčetně řval V. Ch. Podbabský, když - jak tvrdil - nechtěl být vulgární.
