Dnes se opět ozval Gustav. Při studiu manželských vztahů zjistil, že ženy si pamatují na své muže i události, které se nikdy nestaly.
Gustav díky své pozorné badatelské práci znovu objevil zajímavou schopnost některých žen, o které se ve své málo známé, i když rozsáhlé práci z r. 1935 zmiňuje i Josef Václav Chudopleský. J. V. Chudopleský navíc tvrdí, že ženy si nejen velmi dobře pamatují události, které se nestaly, ale také si k tomu pamatují spoustu podrobností.
K tomu bych přidal jednu svou zkušenost. Ženy si dobře pamatují nejen události, které se nestaly, ale také si pamatují i události, které se skutečně staly - třeba i před 30 léty, jako v mém případě. Jednou před 30 léty jsem se ponořil do velkých a ušlechtilých myšlenek o tom, kam směřuje lidstvo. Přitom jsem v typické roztržitosti myslitele - humanisty uštipoval z velkého borůvkového koláče. Když jsem ukončil svůj hluboký myšlenkový průnik do problematiky, s hrůzou jsem zjistil, že z koláče zůstal kousíček o rozměrech asi 4 krát 3 cm! To už vstupovala manželka i s dětmi do dveří. Po celou cestu domů vyprávěla dětem o tom, jak si dají po příchodu domů úžasný borůvkový koláč s čajem. Posledních 200 metrů domů prý děti už nevydržely pomalu ukázněně jít, ale, jak tvrdí moje žena, odhodily aktovky a vzaly to sprintem. Od té doby tvrdí moje žena před kamarádkami, že jednotkou nenažranosti je 1 Bizon.
A pokud jde o to, kam dnes směřuje lidstvo, jenom slušnost mi velí nenapsat po pravdě, kam lidstvo směřuje.
