P. Edmire a p. Kloučku, nezbývá mi, než vám oběma blahopřát, žili jste zřejmě v jiném, daleko lepším světě, než já. Já si o světě a o lidech na základě svých zkušeností nedělám iluze. Vaše názory vyplývají z toho, že jste nepoznali to, co já. Nejde o odvahu stát za svými názory svým jménem, jde o to, že žijeme v zemi, kde žijí také lidé, které jste bohudík ještě nepotkali. Čtěte někdy noviny, abyste pochopili, kde to žijete.
Hrát si na hrdinu kvůli několika větám na blogu mi připadá nesmyslné. Hrdinství by se mělo projevovat jinde, kde je to nutné. Nikoliv tedy podepisováním na blogu. Dnes vám vykopou zuby za nic pro nic, nepotřebují k tomu ani internetovou diskusi jako důvod. Kdysi mě napadla značka Martin na Odnohově blogu. To byl jeden z lidí, o kterých zde teď píšu. Sice nikoli vykopávač zubů, ale člověk ztrácející sebekontrolu, s vyjadřováním demagoga, předstíraně se stavějící na obranu serioznosti Odnohova blogu. Pikantní je, že vlastně prokázal tím medvědí službu Odnohovi. Se slovníkem Martina se nedá hájit serioznost čehokoliv. Tehdy jsem pochopil, že Odnoha není tak seriozní, jak jsem předpokládal, ale mlčel jsem o tom. Kdyby dodržoval zásady jím stanovené, tak ten nepříčetný útok vymazal. To jsou ovšem prkotiny, ten blog má velkou cenu stále. Stoprocentně seriozní není nikdo, ono to ani nejde. Dále : Zaznamenal jsem několik hloupých a demagogických útoků na Odnohu a bloggera Ku-lišáka. Napíšu-li o někom, že je infantilní, dokážu tím jenom, že toto cizí slovo znám a každému je jasné, že chci urazit, nikoliv argumentovat. Jó, vést spor s lidmi typu Odnohy a Ku-lišáka je makačka, pokud chci vyhrát slušným způsobem, na to jenom spisovné vyjadřování nestačí. Tito dva gentlemani rádi pracují s fakty, umějí argumentovat, jsou sečtělí, Ku-lišák má také očividně vysokou školu.
