Námět k pohádce získám, až teď otevřu knížku Arthur C. Scott : Zázračná vyléčení a se zavřenýma očima zabořím prst do stránky.
Prst ukázal na 3 slova : Či dokonce osudového.
POHÁDKA o tom, co se přihodilo na zámku onoho mimořádného, či dokonce osudového dne.
Onoho dne se na zámku sešla spousta lidí různého stupně urozenosti. A děly se věci do té doby nevídané. Jako první promluvil král, který nečekaně slíbil, že nebude krást pera. Jeho ministr financí slíbil, že nebude už posílat složenky chudým a veřejně se přiznal, že o financích toho moc neví. Podnikatelé dali slib, že nebudou pořád plakat nad svým těžkým osudem, nad tím, že musejí pracovat 40 hodin denně a také se rozhodli, že budou platit svým zaměstnancům více a že budou dodržovat bezpečnostní předpisy a zákoník práce, který se konečně naučí v potřebné kvalitě. Někteří dokonce prohlásili, že si svých zaměstnanců váží a že už nenechají ukrajinské nevolníky pracovat ve čtyři metry hlubokých výkopech bez bezpečnostního vyztužení. Zaměstnanci se slzami v očích slíbili, že nebudou krást ve své firmě jako straky a že budou na svých pracovištích i pracovat a dodržovat zákoník práce. Sociálně nepřizpůsobiví občané tohoto království se rozhodli nežalovat stát za to, že mají otlaky na zadku od celodenního vysedávání a rozhodli se založit KBPSN ( Královské brigády práce sociálně nepřizpůsobivých ) a ukázat pracující majoritě, jak se pracuje v Číně.
A vtom zazvonil zvonec a, bohužel, pohádky je konec.
