Vilém Chrást Podbabský se ve svém hospodářském zápisníku zmiňuje o amatérském výzkumníku vidlí Otokaru Hořenském z Pětipolí. Všimněte si, že pan Hořenský má neobvyklé jméno, stejně jako básník Otokar Březina.
O. Hořenský vlastně provozoval bezplatnou soukromou zkušebnu vidlí. Pokud si ho někdo pozval, přijel na své náklady a týden zcela zdarma - zájemcům o objektivní posudek všech vidlí na statku - házel hnůj, podával seno vidlemi na půdu a snopy obilí či otepi slámy na vozy. Pak zdarma vyhotovil písemný osmistránkový posudek každého kusu vidlí. Pokud si nebyl zcela jist, prodloužil si pobyt třeba o týden. Po jeho odchodu jste patřili mezi ty šťastné, kteří věděli o svých vidlích všechno. V té době nebylo v Čechách většího znalce vidlí. A také šťastnějšího. Pokud O. Hořenský uviděl velkou hromadu hnoje, nebyl k udržení. Je pochopitelné, že o takového odborníka byl mimořádný zájem. Kdekdo chtěl podrobit své vidle testu Mistra Otokara a vědět, jaké to má vlastně vidle. Nezřídka, pokud někdo měl těch vidlí velmi mnoho, Mistr i měsíc svého odborného zkoumání tomu věnoval.
