Chválí stavební firmu, která kopala na cestě podél plotů od Canaby dolů ke škole. Firma očividně ctí tradice, její řídící systém má pozdně neandrtálské podnikatelské rysy. Jenom díky pochopení této firmy mohou mladší generace poznat, jak po válce vypadaly silnice a chodníky v bývalém protektorátu Böhmen und Mähren, nebo jak vypadala prostranství mezi hotovými a právě stavěnými paneláky ve Zlaté éře paneláků.
Firma s úpravou cesty do původního stavu nespěchá, jistě si uvědomuje, že to ještě neviděli všichni zájemci obutí v holínkách a také si asi uvědomuje, že ještě mnohokrát se během roku vyskytnou důvody k novým výkopům v dané oblasti. I nový vodovod může prasknout, také se na něco může zapomenout. Vzpomínám, jak jsme kdysi na stavbě dálnice nějak pozapomněli na starou aktovku se svačinou, patřící největšímu řvounu a hulvátovi. Než se vrátil do našeho prostoru, byla taška překryta metrovou vrstvou materiálu a zhutněna vibračními válci. I když kolega od lopaty chtěl, aby kvůli tomu byly odtěženy desítky tun navážky, vedení úseku mu nevyhovělo. Nikdo si jako na potvoru nemohl vzpomenout, kde předtím ta taška přesně ležela.
