Z pohledu českého ligového fotbalu zajímavý, napínavý fotbal. Z pohledu evropského závažné technické nedostatky některých boleslavských hráčů a špatné vyhodnocování situace na hřišti. Především u Mareše.
Zajímavý liberecký reprezentační obránce Gebre Selassie. Ten to může dotáhnout daleko. Breznaník neumí hrát druhou nohou. Oba draví, běhaví, rychlí, což by měla být už v našem fotbale samozřejmost, ale není.
Viděl jsem kdysi trénink Boleslavi, tehdy ještě druholigové, za trenéra Půlpita. Nacvičovali útok po křídle, s centrem před bránu. Nevěřil jsem vlastním očím. Takhle odfláknutý nácvik útočné akce by se dal pochopit někde ve 4. třídě v Kančí Lhotě. Boleslav pak postoupila do 1. ligy. Od té doby přemýšlím, kdo to vlastně u nás trénuje a co je učí v trenérských kurzech. Nakoupil jsem si trenérskou literaturu a zjistil jsem, že je tam spousta důležitých věcí, je tam spousta citací z našich a cizích odborných pramenů a především jsem zjistil, že bude-li někdo trénovat podle těchto materiálů, musel by se stát zázrak, aby z něj vyrostla soudobá fotbalová hvězda, i kdyby měl talent, fyzické předpoklady a potřebné duševní vlastnosti. V těchto materiálech si netroufám hodnotit kvalitu informací o kondičním tréninku a taktice. Pokud jde ale o trénink dynamické techniky, tak s těmito materiály díru do světa neuděláte ani jako hráč, ani jako trenér. Jsou totiž nedostatečné. Píše se tam sice o tréninku techniky, ale chybí tam informace, jak dosáhnout nadprůměrné evropské úrovně. Takové informace lze někdy nalézt v životopisech fotbalových hvězd, v rozhovorech s nimi v novinách, ale i to je málo. Celý problém spočívá v tom, že tzv. fotbalový technický dril - osvojování technických základů - se musí dělat jinak, s trenažéry, zrychlujícími výcvik, umožňujícími získat přesnou vysokorychlostní techniku, výbušnost (bleskové starty) ve spojení s potřebnou technikou, atd.
A nyní o tréninku útoku po křídle za trenéra Půlpita. Asi tak v půli hřiště 1. záložník poslal míč kolmo dopředu 2. záložníkovi, ten mu jej vrátil a 1. záložník poslal míč do běhu hráči na křídle. Ten převzal míč a pelášil po křídle. Po uběhnutí určitého úseku poslal míč před bránu nabíhajícímu útočníkovi. Toto si zopakovali několikrát a bez protihráčů. Bylo to prováděno mizerně a nikdo nic hráčům nevytýkal. Např. 2. záložník vrátil míč slabým kopem, takže se zastavil asi 2 metry před 1. záložníkem. Křídlo poslalo centr do vápna, který buď nedoletěl, nebo přeletěl nabíhajícího útočníka. Nikdo se s tím nevzrušoval, všichni, včetně trenéra, měli dobrou náladu, byl nádherný den, svítilo slunce. Upozorňuji, nacvičovali bez protihráčů!
