Španělský fotbal je taková paráda, jako byl kdysi maďarský fotbal za Puskase, Kocsise a Hidegkutiho, nebo brazilský za Pelého, Rivelina a Garinchy, nebo holandský za Cruijffa a poté za Gullita a van Bastena, nebo francouzský za Platiniho a pak za Zidana a Henryho, nebo německý za Beckenbauera, G. Müllera a Netzera, nebo italský za Maldiniho, Nesty a A. del Pierra.
Největším problémem našeho fotbalu je dynamická míčová technika a také to, že v naší lize hrají i hráči, kteří se pro dnešní fotbal nehodí. Bohužel, narodili se pozdě. V 70. létech minulého století by byli ozdobou tehdejší ligy.
Jeden špílmachr - tvůrce hry, jako je Horváth v Plzni, nebo Matějovský ve Spartě, je málo. Španělé jich mají v mužstvech několik a lepších.
Naši fotbalisté by byli daleko lepší, kdyby trenéři individuálně zlepšovali jejich techniku. Bohužel, i kdyby chtěli, tak nevědí jak! Nepomůže nacvičovat skupinovou nebo týmovou souhru podle potřeb dnešního fotbalu, když hráči neumí na patřičné úrovni kopnout do balonu. Hráči stejně jako trenéři nevědí, jak se naučit na špičkové úrovni přihrávat, driblovat, kopat oběma nohama, střílet, vodit míč nebo zpracovávat spolehlivě míč tak, jak situace vyžaduje. V mezinárodních utkáních bije do očí množství nepřesností a začátečnických technických chyb ve hře našich mužstev. Není to tím, že máme snad hloupější, či nešikovnější hráče. Hráči nemají prostě jenom odtrénováno v oblasti technické přípravy tolik, kolik je potřeba pro současný fotbal!!! A aby to vedlo k úspěchu, musí to být odtrénováno metodami, které dokážou hráče skutečně zlepšit, a to v přijatelném čase. Jan Koller nebyl od dětství sledovaným, výrazným talentem, přesto je historicky nejlepším střelcem reprezentace a zná ho celá Evropa. Vysoké úrovně dosáhl až v Belgii po dvacátém roce života, možná až pětadvacátém - nevím už přesně. Je dokladem, kam je to možné dotáhnout, když se umí prakticky myslet a promyšleně trénovat, i když se hráč dostane do vrcholového fotbalu pozdě a příliš se s ním nepočítá.
A znovu zde upozorňuji na trénink dynamické techniky na trenažérech. Trenažéry zlepší každého a v krátké době a tak, jak o tom ani nesnil. Berte to vážně vy, kteří máte co do činění s fotbalem. Spousta jinak těžko odstranitelných nedostatků se na trenažérech dá odstranit v krátké době a individuálně, bez pomoci spoluhráčů. To, co se obdivuje u Barcelony, ta souhra, velké procento nezkažených přihrávek, zahrávaných v zahuštěných prostorech - to se dá učit i pomocí dobře rozestavených trenažérů, na kterých se získá i cit pro načasování a rychlost takových přihrávek. Trenažéry se nesmí používat jen k nácviku trestných kopů, musí především sloužit k nácviku techniky v pohybu, a to hlavně ve vysokých rychlostech! Protože znám trenažérový trénink, vím, jak je možno si osvojit různé parády evropských fotbalových mistrů. Nejsou to mimozemšťané, jak píšou o nich s oblibou novináři, ale jenom lidé, kteří se něco učili tak dlouho, až to zvládli v kvalitě, která není obvyklá. Tak to dělá v hokeji také Jaromír Jágr.
