Majitel Sparty Praha, miliardář dr. Křetínský, prodělal na fotbale prý už miliardu. Přitom je to jinak velmi úspěšný podnikatel. Dr. Křetínský je, pokud jde o fotbal, obětí tradičních názorů, které pustoší nejen náš fotbal. Stejně na tom jsou majitelé dalších klubů, a to nejen u nás. A to jen proto, že se neví jak vychovat špičkové fotbalové techniky. Proto se bezmocně čeká, až se objeví zase nějaký všímavý, přemýšlivý, praktický hráč, který se naučí bez pomoci trenérů potřebným technickým náležitostem umožňujícím hrát fotbal na evropské úrovni. Píše se rok 2014 a český fotbal jako za cara Mikuláše neví jak produkovat ve větším počtu kvalitní, v cizině dobře zpeněžitelné techniky. Zhotovení trenažérů pro osvojování si vysoce kvalitní dynamické míčové techniky pro hraní fotbalu, na který by se dalo dívat, by stálo ligový oddíl, jak odhaduji, méně než 4 miliony korun. Porovnejte to s cenami hráčů na našem fotbalovém trhu. Přitom trenažéry není třeba kupovat znovu a znovu každý rok jako hráče.
Pomocí trenažérů je možné "vyrábět si" hráče podle potřeb. Např. bude-li potřeba kvalitního špílmachra, nebude nutné ho kupovat za nehorázné prachy, ale "vyrobí se" na vhodných trenažérech. K tomu se bude potřebovat popis hry špílmachra odpozorovaný od nejlepších tvůrců hry v Evropě, dále popisy technické výbavy takových hráčů, popisy individuální taktiky a toho, jak tito hráči projevují svůj herní přehled a jak reagují na průběh utkání.
Pak se hráč, který již prošel základní technickou přípravou na trenažérech, začne připravovat na roli špílmachra. Pomocí trenažérů se vytvoří podmínky podobné herním situacím a pomocí trenažérů se zpřesní přihrávky na různé vzdálenosti, zahustí se prostor figurinami. Na nácvik stačí dva až tři hráči, vymezí se plocha potřebné velikosti a tato plocha se ohraničí sítěmi, nebo přenosnými bariérami, aby hráči nemuseli ztrácet čas donášením zalétnutých míčů. Po zvládnutí kvalitních přihrávek se bariéry odstraní a trénuje se nadále bez nich. Postupem doby se zvyšuje rychlost běhu, výbušnost startů na míč, zahuštění plochy figurinami, snižuje se čas na rozhodování a na zpracování míče. Hráč musí získat rozsáhlý technický rejstřík a mimořádnou přesnost všech možných přihrávek, jinak nemá šanci se stát kvalitním špílmachrem. Potřebný čas strávený na trenažérech mu to umožní a nebude na to potřebovat celé dětství a dorostenecký věk. Záleží jen na efektivním využívání trenažérů, na množství absolvovaných kopů, přihrávek a míčových manipulací. To množství je velké, jde o tisíce doteků míče. Trenažéry tuto dobu zkrátí, ale potřebné množství zůstane zachováno. Podstata trenažérového tréninku tkví v tom, že hráč neztrácí čas chozením daleko pro míč, díky tomu si mnohokrát třeba za hodinu kopne do míče, neztrácí chuť do tréninku, zjistí, že se může naučit věci, o kterých se mu ani nesnilo. Hráč se potká častěji s míčem, získá velmi brzy cit pro míč a přesnost, kterou získat běžnými tréninky lze jen stěží a s daleko větší námahou.
Podstatou problémů našeho fotbalu je, že hráči se nenaučili (až na výjimky) za celý život kopat do míče na potřebně vysoké úrovni. Chyběl jim účinný způsob osvojování základů dynamické míčové techniky, takže hráči nejsou netalentovaní, neprošli jenom nějakým úspěšným způsobem technické přípravy. Hraním tréninkových a soutěžních utkání se technika pro soudobý fotbal nezíská. A naopak hráč, který je výborně technicky připraven, musí mít potřebnou kondici, musí být takticky připravován pro hru individuální, skupinovou a celotýmovou. Dále je potřeba spousta utkání, ať už oficiálních nebo někde na plácku při malém počtu hráčů.
Hráč s kvalitní technikou si může v utkání víc dovolit, zná více řešení zápasových situací, má větší přehled a může lépe plnit taktické pokyny trenéra, pokud ovšem je disciplinovaný a trenér není neschopný. Dnešní špičkový evropský fotbal je založen na týmové spolupráci fotbalových hvězd. Technika se obvykle využívá pro vítězství mužstva, nikoliv pro zešměšňování soupeře, pro sebepropagaci. I když takoví ješitové existují i dnes.
