Německo má po létech zase úžasné mužstvo. Tak jako mělo v Beckenbauerových dobách a za Rummeniga. Včerejší utkání mi připomnělo utkání našich a Němců v Bělehradě v r. 1976. Němci tehdy také byli fyzicky dobře připraveni, hráli tehdy nejmodernější fotbal v Evropě, měli velmi rychlé hráče, měli Beckenbauera, který byl velmistr obranné hry, i když dříve byl vynikajícím útočným záložníkem. Pokud šlo o naše v Bělehradě, po létech mi došlo, že ten fotbal, který tam hráli a který se mi líbil méně než německý, že ten fotbal měl kvalitu jihoamerickou, argentinskou. V tehdejším našem mužstvu bylo více fotbalově mazaných hráčů než v současném argentinském. U nás Ondruš, Masný, Švehlík, Panenka, Dobiáš, Gögh, Nehoda. U Argentinců letos Messi, Di Maria, Agüero, Mascherano. Tehdy také slavný tehdejší trenér Argentiny Cesar Menotti byl ohromen Panenkovou penaltou. Napsal : Ten hráč si ve finále mistrovství Evropy dovolil něco neuvěřitelného, poslal při penaltě nejdůležitější míč utkání jako pomalý míč doprostřed branky. To dokážou jenom hráči, kteří jsou zvyklí hrát ta nejtěžší utkání během roku, kteří jsou psychicky mimořádně odolní.
Němci letos dominovali zase jako v minulosti útočnou hrou, kvalitní hrou zálohy a obrany. Když jsem před léty viděl poprve mladého Schweinsteigera a viděl, co umí s balonem, tak jsem si řekl : On je ještě lepší než Pavel Nedvěd ve stejném věku.
Schweinsteiger tehdy velmi kvalitně dribloval, dnes už to téměř nepředvádí. Dnes je to jeden z nejlepších špílmachrů na světě. Brazilie takového špílmachra nemá. Některý z Němců, mám dojem, že Özil, naběhal během utkání a části prodloužení, než byl střídán, více než 14 km.
