Například když jeho peníze (televizní poplatky) umožní malé skupince lidí v ČT24 dělat si mediální politiku v celostátním měřítku podle svých představ, umožní jim rozhodovat o tom, co může občan slyšet a vidět a co občan vědět nemusí. Jsem rád, že i moje peníze umožňují zvát do televize ověřené, nekonfliktní odborníky, kteří téměř vždy mají shodné názory s televizními politickými či ekonomickými komentátory. Pokud se objeví odborník s jinými názory, jde vždy o člověka, který je podroben tvrdému výslechu, aby občan měl možnost poznat, že jde o osobu pomýlenou, nebo zlou, nebo málo chytrou. A aby se neutrácel drahocenný čas s názory takového člověka, skáčou mu moderátoři neustále do řeči, nenechají ho dokončit větu, aby náhodou některé nezkušené diváky takový člověk neinfikoval chybnými názory.
Přesto je proti předsametové televizi vidět pokrok. Za komunistů se nedělali vůbec rozhovory s nevhodnými odborníky (s použitím různých ataků na takového odborníka). Oni je totiž do televize ani nepustili, oni je rovnou zavřeli, nebo vyhodili z práce. Pokrok holt nezastavíš.
