V nedávno (v Horních Kosmonosech) nalezených "Povjéstkách z vrchu Baba ku pamjeti všelikéhoť lidu kosmonoského" je zmiňován vedle loupeživého rytíře Nose Kosmonose i jeho předchůdce, osobitý loupeživý rytíř Hugo Pivajs, pán na Babě a v Chudoplesích.
Rytíř Hugo inovoval staré loupežnické metody. Kupčíky nepodřezával jako kůzlata. Naopak jim život ponechal a museli s ním dva dny pobejt a pak je propustil a na cestu je vybavil pitím a dobrým jídlem. Po dva dny se pilo, hodovalo, k tanci a poslechu hrál tehdejší, dá-li se to tak říct, folklorní soubor Loupežníkova schovanka.
Ovšem největší novinka spočívala v tzv. olupování zajatých. Hugo si z lupu nic nenechával, bylo na kupčících, zda přispějí dobrovolně na lesní bratrstvo, nebo ne. Hugo nepatřil mezi ty, co bohatým berou a chudým dávají, ani mezi ty, co chudým berou a bohatým přilepšují. Hugo totiž bral všem a dával všem. Tedy i chudým a bohatým. Při loupežném přepadení byli kupčíci vyzváni k vydání měšců. Pak však ku velkému překvapení kupců dostali zpět jiné měšce. Ti bohatší s měšci zlatem a stříbrem vyšívanými dostali méně honosné měšce chudších kupčíků. Ti chudší kupci pak obdrželi měšce bohatých (i s netknutým obsahem), které Hugo získal při předchozí "lesní operaci". A pak už jen záleželo na každém kupci, zda přispěje na lesní bratry. Při loučení nezřídka i ukápla nejedna slza na obou stranách.
