Zajímavé, napínavé utkání dvou mimořádných mužstev. Bayern v 1. poločase překvapil tím, že neumí hrát pomalý, opatrný fotbal. Myslel jsem si, že Bayern má velký respekt před Paris SG, že hráči jindy rychlí narazili na ještě rychlejšího soupeře. Bayern hrál v 1. poločase "po česku": obránci si pomalu nahrávali dlouho mezi sebou, poté posílali předvídatelné přihrávky, také hodně na jejich jindy vysokou úroveň přihrávky kazili a kazili i útočníci. Ve 2. poločase dal Coman gól, nehrál již pomalý Boateng a teprve začalo velké utkání. Bayern začal hrát tak, jak umí - na vysoké úrovni. Oni snad pomalý fotbal ani netrénují, oni se snad cítí sebejistě jenom ve vysokém tempu. Odvážné, úspěšné kombinace, přesné přihrávky v různých fázích hry, kazili již málo. Jak jsem již jednou napsal, jejich překvapivý "vířivý fotbal" se těžko brání, nehrají jen na krátké nebo jen dlouhé přihrávky, takže soupeř musí stále hlídat velký útočný prostor Bayernu, nejsou posedlí jenom několika metodami útoků a ta velmi rychlá hra je rozumná, inteligentní. Hráli úplně jinak, než v 1. poločase.
Jaké tréninkové metody používají, že dokážou hrát takový fotbal? Jak u Paříže, tak u Bayernu je vidět, že věnují mimořádnou pozornost nácviku útočných akcí, je to poznat na bleskovosti, mimořádné kvalitě provedení, přehledu i v situacích, ve kterých jiná mužstva hrají na náhodu. Oba trenéři, Tuchel (Paříž) i Flick (Bayern), jsou Němci.
