Včera v poledne skončila bitva. Právě jsem seděl u řídícího pultu intergalaktického děla, když mi přišel meziplanetární e-mail od mé lásky, osminohé Demiry G 432 Z, z planety Bikiki 326. Od mé milované Demiry G 432 Z s osmi půvabnýma nohama čtyři metry dlouhýma. Vzpomínám často, jak jsme dováděli na dunách překrásné planety PX 926 438 ZE. Běhala se mnou nosíc mě něžně na svých třech předních nohách a láskyplně mě tisknouc k ohleduplně sklopeným bodlinám svých bodlinatých prsou.
Měli jsme se moc rádi, ale musel jsem si - jako heterosexuál - dávat pozor, jakého pohlaví je právě v ten den. Byla totiž trojpohlavní. Někdy muž, někdy žena, někdy to třetí - interkosmické pohlaví.
Byl jsem šťasten , jak jen muž může být v takové chvíli, když dostane e-mail od milé. Otevřel jsem její e-mail a začínal tak hezky, dvěma slovy: Drahý můj!
E-mail od Demiry začínal tak krásně, když vtom přímo nade mnou bouchla zatoulaná, nedetekovaná atomová bomba:
Drahý můj, jak se ti stydím psát,
jak Ti říct, že zbytečně mě máš rád.
