Utkání, které bylo ukázkou důležitosti správné volby taktiky a také dobře viditelné kvalitnější techniky Sevilly. Inter, který se předtím vydováděl na Šachtaru Doněck, měl velké problémy s rychlou kombinační hrou Sevilly, s rychlou orientací "španělských" hráčů v soubojích a v navazujících činnostech po soubojích a také po převzatých přihrávkách. Ke konci zápasu byli milánští pomalí, nejistí, přestali si věřit v přihrávkách. Tak jak to bývá v české lize už od začátku utkání (s několika výjimkami). Toto bývá příznakem bezradnosti kvůli dobré obranné taktice soupeře, kdy soupeř uzavře všechny nacvičené cesty k brejkům, průnikům, zúží přihrávací uličky či koridory tak, že je nad technické schopnosti útočníků a záložníků překonat takovou obranu přihrávkami nebo driblinkem.
Trenér Lopetegui, jak je vidět, nebyl trenérem španělské reprezentace jenom z nouze.
