Při přemýšlení o dyzonometrických úrovních metaplysmatického jsoucna jsem dospěl k filosofickomatematickému, nádherně čistému berdonymu:
"Budeme-li uvažovat preformalistickou, funkčně silnou trimofilní lativitu v multidimenzionálním nekonečnu, pak nutně dojdeme k revizi názorů pozdního Lovčenka-Kurzakova o tom, že axiom Dürnbergerův o vzájemném a nevzájemném vztahu čtyř definovaných tzv. "Ponožek Wlodarského" se zákládá na chybném odhadu výchozích adiskulí."
Lišáku, rozumíš tomu, co jsem objevil? Já ne.
Pokud jsi tomu porozuměl(a), dej mi, prosím tě, vědět, a sice tak, že do nějakého svého komentáře na blogu p. Odnohy nenápadně vložíš větu: "Nikdo nevíte, jak bolí neopětovaná láska k p. Kloučkovi!".
