U křižovatky ulic Tesařské a Jelínkovy před plotem zahrady, tedy na veřejném prostranství (!!!) roste prudce jedovatý keř - ŠTĚDŘENEC, NEBOLI ZLATÝ DÉŠŤ. To, čemu se říká Zlatý déšť a co všichni pod tímto jménem znáte, není Zlatý déšt, ale Zlatice - Forsitie. Zlatice už kvetla brzy z jara. Štědřenec kvete také žlutě a kvete a dozrává NYNÍ. Jeho plody jsou lusky s prudce jedovatými semeny. Asi 25 metrů do kopce je Montessori školka.
Moje děti se s tím kdysi otrávili u tchyně na zahradě a naštěstí přežili. Zvraceli, měli horečku a vypadalo to jako úpal. Až později jsem z odborné literatury zjistil, že to na zahradě byl štědřenec - Zlatý déšť. Nepochybuji, že v Kosmonosích bude štědřenec na více veřejných místech a také v zahradách!!! O tom, že je tento keř, či někdy stromek, nebezpečný, ví málokdo. Stejně málo se ví o skočci, který je ještě větším nebezpečím než štědřenec. Semena skočce obsahují ricin. Několik semen může být po požití smrtících. Ricin prý používali agenti KGB k likvidaci protivníků. Ricin v injekč. stříkačkách. Ricin upravený nějakou vhodnou metodou pak už jedovatý není. Mám dojem, že spisovatele Solženicyna se KGB pokusila právě ricinem usmrtit, že byl bodnut někde v obchodě. A tehdy to přežil. Pokud to nebyl Solženicyn, tak to byl někdo také velmi známý, přesně si to už nepamatuji. Skočec je docela vzhledná rostlina, obvykle ti, co ho mají, nevědí, co to mají a pokud se to doví, nespěchají s likvidací. Kdysi jsem ho v jedné firmě bez okolků zlikvidoval, protože argumenty nezabíraly. Stal jsem se tak veřejným nepřítelem číslo jedna.
Ricinový olej na zábaly používal s překvapivými výsledky proslulý americký léčitel Edgar Cayce. Vsadil bych se, že někde na internetu budou informace o něm a o jeho metodách.
Domnívám se, že se má informace musí ověřit a pokud to bude skutečně štědřenec, musí se co nejdříve zlikvidovat a musí se odstranit i popadané lusky. Prosím toho, kdo umí rychle nažhavit obecní úředníky na patřičnou provozní teplotu, ať to udělá co nejdříve. Nezlikvidovaný štědřenec na veřejném prostranství si dovolím nazvat vrahem, po léta trpělivě číhajícím na svou oběť.
