Vzpomínka

V mé rodné obci jsem v dětství trávil celé léto u vody. Na potoku u stavidel byla větší hloubka. Po příchodu ke stavidlům jsme nejdříve přes stavidla větvemi vystrkali do dolního potoka chcíplá telata, nebo mrtvé husy, či slepice a kachny. Hodit mrtvé tele do potoka patřilo k dobrému tónu u místních sedláků. Po prohlídce zátočin potoka a křovin u břehů, pokud jsme nenašli žádné zbytky zvířat, jsme chvíli počkali, až odteče nějaká voda a naskákali do vody. Tehdy nebylo zvykem bát se nějakých bakterií, které jsme nikdy na vlastní oči neviděli a také nikdy nikdo kvůli potoku neonemocněl.