čtvrtek 21. června 2012

Veřejné WC, Kosmonosy

David Odnoha se chtěl seznámit s novým WC na kosmonoské "návsi". Bohužel, nedostal se ani dovnitř. Uvědomil jsem si, na základě svých četných zkušeností s různými poloautomatickými, nebo automatickými systémy, že nějaký statečný dobrovolník musí vyzkoušet také další důležitý detail, a sice to, zda se vůbec dostane ven, pokud ho dveřní systém shovívavě pustí dovnitř. Dobrovolník musí být vybaven telefonem, aby mohl přivolat pomoc. Například při půlnoční zkoušce. Potřebná telefonní čísla musí být na stropě, nebo nade dveřmi ve výšce, mimo dosah vandalů. Z pochopitelných důvodů nesmí být na papíru. Také modlitba (psaná na sololitu) by mohla přinést mír do duše čekajícímu. Pokud by to schválilo zastupitelstvo, mohla by být instalována zvuková uklidňující aparatura, která by nevtíravě, s pochopením podávala uvíznuvšímu cenné rady, telefonní čísla, nebo zapínala sirénu.

Je pozoruhodné, jak různá zařízení, konstruovaná pro zpříjemnění lidského života, rafinovaně dokážou život znepříjemnit. Pokud si koupíte poslední výkřik spotřební techniky s displejem, počítejte, že ta zdánlivě neživá bestie Vám stále bude psát, co se jí nelíbí, co jste špatně zavřeli, nebo Vám bude tvrdit, že na odstranění chyby se už pracuje, i když vy o žádné chybě nevíte.

Pokud Vaše nová mašina bude používat chybová hlášení, musíte počítat s tím, že E 10, E 47 a další a další Vám budou zpestřovat život a obvykle v době, kdy to nejméně budete potřebovat. Automatické vchodové dveře se s oblibou začnou nepřetržitě otevírat a zavírat kolem půlnoci. Požární čidla spouštějí alarm, když nic nehoří. Výtahy zastavují třeba o půl metru mimo stanice, takže dveře se automaticky zablokují. A v tom okamžiku široko daleko není žádný zkušený vyprošťovač.