A promiňte mi to nezvládnutelné nutkání dodat :
A zase zařehtal můj vraný kůň.
Hynku, Viléme, Jarmilo! (Kratochvílová!)
Karle Hynku Vácho, to ne já,
to z rosy lesní víly na vrchu Baba uvily
a mým ruměncem panice v důchodu
se vijíce ve svitu měsíce bavily.
