Olympiáda - finále fotbalu

Mexiko předvedlo současný "hispanský" fotbal. Tento je nyní asi nejlepší na světě. Od dob Pelého mám brazilský fotbal moc rád. Dnes už, bohužel, Brazilci nekralují ani technicky, ani přehledem, ani kondičně. Zajímalo by mě, jak se připravovali fyzicky Mexičané. Každý, kdo hrál fotbal, potvrdí, že hrát jako hráli Mexičané, je strašná makačka. U Brazilců mě překvapila spousta "počesku" špatných, hloupých přihrávek, špatná technika pro hru při těsném bránění. Na okamžité napadání třeba i dvěma Mexičany v situaci, kdy Brazilec chtěl převzít přihrávku, nenašli obvykle recept ani přihrávající, ani adresát přihrávky. Vysoce technicky kvalitní Mexičané (disponující technikou a taktikou "pro boj zblízka" a technikou a taktikou pro kolektivní hru v zahuštěných prostorech) dali lekci z moderního fotbalu brazilským hvězdám, kterým byla téměř znemožněna jejich individuální, tvořivá hra. Kdysi byli Brazilci mistry přihrávek jakékoliv obtížnosti, těžko předvídatelných a zahrávaných neuvěřitelně přesně (na tehdejší dobu) s ledabylostí fotbalových bohů. Např. záložník Socrates. Dnes už neuvidíte střelce, jako byli Falcao, Socrates, Zico. A také jako argentinský Maradona, nebo Holanďan Gullit. Pokud jde o hru v prostorech, "kde není k hnutí", možná je na internetu Ital Zola, který se učil u Maradony. Zola hrál také v Chelsea.